2026-10-03 Jabko XXXVI.
Přišel barevný podzim a s ním opět náš tradiční vandr, Podzimní Jabko. Letos již po šestatřicáté a opět do kraje pod hradem Bezdězem!
Nemoci nám sice trochu zdecimovali sestavu ale nakonec se nás v pátek na Sodomce sešlo šest. Večer u ohně byl parádní a řádně jsme procvičili naše bránice smíchem, až se skály otřásaly a my prohýbali, zvláště u hledání víčka nám vlhla víčka slzami smíchu...
Sobotní výlet byl naplánován v okolí Hradčan, kam za námi dorazil i zbytek Alího rodiny včetně Čárlího a Sucháče. Alí měl sice v úmyslu nás hnát nahoru do skal na Psí kostely, ale program mu změnil už Čárlího výstup na první vyhlídku a volala se rychlá... Všechno nakonec dobře dopadlo a všichni jsme se přesunuli do hospody U lesa, kde pracuje Vica a vesele jsme poobědvali a popili.
Odpoledne následovala koupel v rybníku a k večeru se vyrazilo na západ slunce na Bezděz. Po něm už se spěchalo zase k ohni a i druhá noc se velmi vydařila. Chodec nás bavil čichovou zkouškou nad svým taliánem a slaninou, což se zase neobešlo bez hurónského smíchu...
Nedělní ráno nás opustil Alí a před polednem Tříska s Radimem, kteří ještě vyrazili na houby. Náš zbytek výpravy se ještě zastavil na rozhledně Hradišť a na obědě v pivovaru Neumann, kde jsme slavnostně Jabko uzavřeli.
Trochu napínavý ročník je tedy za námi, moc se nám vydařil a krásně jsme si užili barvy podzimu. Nejdůležitější ale je, že Čárlí je v pořádku a těšíme se na další akce s ním i ostatními. Tak zase brzy v přírodě ahoj!
