Jdi na obsah Jdi na menu
 


5) Alí Kinský z Vchynic

14. 10. 2011

ČLENEM HRAMASU OD 20.2.1998 (historický člen č.34)

 
2010-09-11-ag191.jpgAleš, zvaný Alí (dříve Humusák) je prvním rytířem mé královské družiny a mým velkým hradním kamarádem.
Chobot mě s Alím seznámil na ohni v Jetřiškách v září 1993. Tehdy to byl ještě Humusák v dlouhém svetru stejného jména, který nás se Šťopkou neustále nechal „skákat do trenek a objíždět gumu“. Dlouho se zdálo nemožným, že bychom se s Alím ještě někdy viděli, ale léta plynula, z Humusáka se stal rytíř Alí Kinský a obsadil velmi významný post v mé družině.
Největší podíl na tomto přerodu má samozřejmě láskyplná ruka Rádi, která se za několik let stala jeho ženou a dnes spolu mají dvě báječné děti. Tukan zůstal zapomenut někde v dávnověku a Alí se stal vzorným otcem!
 
Původní akce, kde se Alí objevil, bylo kromě Jetřišek i tradiční Podzimní Jabko, které si velmi oblíbil. Alí sice není klasickým trampem, spíše je duší rocker, ale vždy se těšíme až utrosí: „Zakloktej něco od Nedvědů“, to i Chobot pozná, že bude pohoda.  
Na vandry přesto jezdí hrozně rád a jeho sekera se vždycky otáčí ze všech nejrychleji. Byl kdysi velkým průvodcem našeho syna Vejra na jeho prvních vandrech, kde ho naučil mnoho užitečného a byl mu výborným učitelem. Dnes už zasvěcuje do tajů přírody své ratolesti a jak Barča, tak Hugo budou mít velmi dobrého průvodce životem.
 
Alí je společně s Mopem nejaktivnější člen Hramasu v celé jeho historii a bylo hned vidět, že ho struktura Hramasu od začátku nadchla. Nadšeně dělá soutěže, navštěvuje objekty, města, rozhledny, sbírá kartičky a jsem rád, když vidím, jak moje nápady někoho baví. Jediné, čemu nepřišel na chuť, jsou České dráhy. Snad právě nechuť z věčných zpoždění ho vedla k tomu, že si pořídil auto a stal se z něj motorista. Na druhou stranu musíme přiznat, že jsme velmi rádi, když nám někdo ty naše meče, štíty a podobné krámy odveze na místo činu a nemusíme se s nimi tahat.
 
Jeho další obrovskou zálibou jsou pevnosti a různé forty, od dob barokních až po druhou světovou válku. Dokáže v nich prolézat chodby celý den a to nejen v místech, kde bývá oficiální prohlídka. Do dneška mi běhá husí kůže po zádech, když si vzpomenu, jak mě honil v Terezíně celé hodiny pod zemí a nadšeně mi ukazoval různé naslouchací chodby. Vůbec nevnímal, že nám dochází baterka a s klidem pravil: „Máme ještě jednu ve foťáku, tak co se bojíš!“
 
Pro mě osobně je Alí výborným kamarádem, se kterým mohu objevovat stále nové objekty, dokola je fotit, podnikat výlety do neznáma, parádně si pokecat u piva nebo prožít excelentní Pánskou jízdu. V posledních letech si opravdu užíváme tu jarní, kdy procestujeme vždy velký kus republiky a navíc večer i ochutnáme nějaký ten zlatavý mok.
Na příští rok mám slíbený dávno vytoužený cíl, tak věřím, že nám to vyjde a zase si tu Pánskou jízdu parádně s našimi hrady užijeme. 
 
2007-12-24-ali004.jpg2009-06-30-fan028.jpg
 
 
2008-05-17-153.jpg2003-04-06-012.jpg