Jdi na obsah Jdi na menu
 


4) Chobot z Richmondu

14. 10. 2011

ČLENEM HRAMASU BOHUŽEL NENÍ

 
2010-09-11-ag191.jpgJedinou výjimkou mezi členy na těchto stránkách, který členem není, je Pavel, odjakživa zvaný Chobot. Tento Ir z Richmondu je s mou osobou natolik spjatý, že není myslitelné, aby zde nebyl zmíněn, byť členem Hramasu není.
Mop mě s Chobotem seznámil v květnu 1989, kdy ho vzal s námi na vandr. Byl v té době u něj v kuchařském učení a bylo mu něco přes 16 let.
Věkem sice velmi mladý, ale už v té době Chobot věděl o trampingu víc než my všichni ostatní dohromady. Byl tehdy indiánem kmene Wamakaskan a postupně nám začal vštěpovat trampské zákony, učit nás jak se používá kalumet a k čemu je ta příšerně dlouhá „Kanada“.
Připočteme-li k tomu jeho romantickou duši a kamarádský přístup k lidem, měli jsme a máme věrného kamaráda na celý život.
 
Naše původní vandry s Chobotem mířili také převážně na Šumburk, ale taky na území indiánského kmene do Jetřišek a později na Roverky. V té době nebyly Jetřichovice ještě žádnou rezervací, ale indiánským kempem s hradem Falkenštejnem. Konaly se zde bájné ohně, které vešly do historie.  
První, kterého jsem se účastnil, se konal v roce 1993 a další posléze následovaly. Chobot nás zde vždy uvítal s patřičnou úctou i pohostinností a bylo celkem jedno, zda to bylo setkání indiánů, duchů nebo ples vévodkyně z Richmondu.  
Po éře Jetřišek následovaly Roverky a i zde jsme poznali plno kamarádů, krásných osad a parádní přírodu plnou skal. Rádi se sem vracíme dosud a není náhoda, že Vítání jara 2011 vedlo právě sem. Vítání jara je vlastně tradiční akce, kterou nás také naučil držet Chobot a je jeho zásluhou, že letos už byl 21. ročník. Už pouze tradiční podzimní vandr JABKO, se může chlubit stejným počtem ročníků.
Čas ale plynul a i Chobot zjistil, že nejen vandry živ je člověk. Oženil se s Třískou z Ústí a založili spolu rodinu. Mají dvě bezvadné děti a i ty se snaží Chobot naučit něco ze svého vztahu k přírodě a lidem.
 Právě rodina, příroda a hra na kytaru jsou jeho největší záliby, kterým věnuje veškerý čas, který netráví za sporákem kuchyně v práci. Dnes vaří U Kulaté báby v Neštědicích a myslím, že mu práce jde dobře od ruky. Možná až moc, namítla by Tříska, ale to už je osud dobrých kuchařů, pořád jsou v práci, protože my ostatní máme pořád hlad!
 
Snad proto se Chobot trochu liší od nás ostatních chlapů, nemá žádnou sbírku známek, ani nic podobného a zatvrzele se brání i členství v Hramasu. To mě sice trochu mrzí, ale zatím jsem s tím nic nadělat nedokázal.
 
Pro mě osobně, je Chobot tím nejlepším kamarádem, se kterým si mohu posedět u ohně, u kytary nebo u dobrého vína, třeba na Karlštejnském vinobraní za přítomnosti Karla IV. Každý vandr nebo historická akce rytířů kulatého stolu s ním stojí za to a vždy se všichni těšíme co zase Chobot vymyslí.
Doufám, že nám to vydrží i další léta a společně ještě nejeden oheň zapálíme a nejednu sklenku vypijeme!

2009-06-30-fan014.jpg

2009-06-30-fan031.jpg 

2008-05-17-149.jpg1989-05-13-021.jpg